AD Blog

Včera jsem absolvoval koncert Michala Pavlíčka a jeho kapely. Na tom by nebylo nic zvláštního, všeliké koncerty a zábavy vytloukám téměř programově .

Nicméně tohle bylo něco jiného, už jméno Michala Pavlíčka pro mě bylo velkým lákadlem. Pamatuji si, jak jsem asi před 22 lety poprvé v Oslavanech v dělňáku slyšel Pražský výběr v klasické sestavě Kocáb, Pavlíček, Čok, Kryšpín. Opravdový kulturní šok to pro mě znamenalo. Pak jsem ještě byl na Pražském výběru v Ořechově a na vojně v Chomutově. Tam jsem také koupil dvojviniyl Stromboli. Potom ovšem bolševici Pražský výběr zakázali, svině.

Od té doby tvorbu Michala Pavlíčka soustavně sleduji, takže koncert v Třebíči byl pro mě takovým malým svátkem. A strašně jsem se těšil.

A, nutno říct, že jsem se nezklamal. Kapela v obsazení Michal Pavlíček – kytara, Miloš Meier – bicí a basová kytara – Martin Ivan hrála skvěle a zvuk byl (i na stísněné poměry Národního domu) prostě skvělý.

V první části zazněly známé i mě neznámé skladby, sluší se vzpomenout Big heads, Bílou velrybu a další. Perfektní rytmika podtrhávala Pavlíčkovy mágovské triky na kytaru takovým způsobem, že i já (jinak taneční kopyto par exelence) jsem tam sebou škubal do rytmu.

Jako host vystoupila Bára Basiková ve druhé části programu. Tady zazněli věci z alba Stromboli jako Veliké lalulá, nebo Košilela. Přídavkem bylo divošské Around the fire.

Se skvělými zážitky jsem dorazil o půlnoci domů, a při usínání mi hlavě zněla Bílá velryba – tam mě basista doslova uzemnil svým výkonem a Košilela, třepotatá, třepotatá. Sakra, budu muset vyhrabat v knihovně Morgernsterna a něco si od něho přečíst.