AD Blog

Autora Michaela Crichtona (narozen 1942 – Chicago USA, zemřel 4.11.2008 Los Angeles) asi netřeba představovat. Napsal například (názvy knih uvádím v českém překladu tak, jak vyšly, i když ne zcela přesně odpovídají originálu):

• Kmen Andromeda (originál 1969, česky 1973, 1987)
• Pohotovost (originál 1970, česky 1996)
• Člověk na konci (originál 1972, česky 1977, 2004)
• Dvojice (originál 1972, česky 1979) – pod pseudonymem John Lange
• Čtyři klíče (velká vlaková loupež) (originál 1972, česky 1978, 1992)
• Pojídači mrtvých (originál 1976, česky 1994, 2005)
• Kongo (originál 1980, česky 1994)
• Koule (originál 1987, česky 1993, 1998)
• Cesty (originál 1988, česky 2004)
• Jurský park (originál 1990, česky 1993, 1997)
• Vycházející slunce (originál 1992, česky 1993, 1996)
• Skandální odhalení (originál 1993, česky 1995)
• Ztracený svět (originál 1995, česky 1997, 2006)
• Let číslo TPA 545 (originál 1996, česky 1998)
• Proud času (originál 1999, česky 2000, 2004)
• Kořist (originál 2002, česky 2003)
• Říše strachu (originál 2004, česky 2006)

Zastavím se u jedné z nich, obsahem se zcela vymykající ostatním. Tou knihou jsou Pojídači mrtvých. Jedná se o transkripci rukopisu Ahmada Ibn Fadlána, kterého vyslal L.P. 921 kalif z Bagdádu jako vyslance ke králi Bulharů. Ahmadovi se misi nepodařilo naplnit, ke králi Bulharů nikdy nedorazil, ale za to se dostal s Normany (Vikingy) až do vzdáleného Norska do Rothgardova království v zemi Venden. Tady ve společnosti svých normanských druhů vedených rekem Buliwyfem bojoval proti mlžným netvorům – wendolům. Společně odrazili útok světélkujícího draka Korgona (pochodněmi osvětlený útočný proud wendolů). V Hromových jeskyních potom zabili matku wendolů a následně nebezpečí mlžných netvorů zcela eliminovali v závěrečné bitvě, ve které ovšem zahynul i hrdinný Buliwyf. Samotný Ahmad Ibn Fadlán na závěr rukopisu nastupuje cestu domů. Tolik ve stručnosti děj rukopisu.

Samotný rukopis avšak nastoluje několik vzrušujících otázek a může se stát předmětem i zajímavých úvah.

Podle mnoha indicií se jedná o autentický popis autorovy cesty. Například popis velryb (mořských netvorů) v Baltickém a Severním moři je natolik přesný, že je podporou pravdivosti celého příběhu.

Popis normanských pohřebních zvyků je sice drsný, ale podle všech příznaků se ho Ibn Fádlán zúčastnil a podle všeho nejenom pasivně.

Otázkou je ovšem původ „mlžných netvorů“ – wendolů. Jednalo se o nějaký kmen na nižší/jiné kulturní úrovni než vikingové žijící v severní evropě? A nebo dokonce o jiný lidský druh, jak naznačuje Crichton? O poslední potomky neandrtálců?

Osobně se domnívám, že se jednalo o jinou kulturu, starší (podle zvyků – lidojedství, způsob stavění vesnic, kult matky – šamanky) než vikingové.

Rukopis Ibn Fadlána není ukončený. Končí slovy Nyní se stalo (nunc fit). Zřejmě ještě pokračuje, nicméně další frakmenty nalezeny nebyly… .

Kniha Pojídači mrtvol je k dispozici v Městské knihovně Ivančice.