AD Blog

Přiznám se, jsem pravidelným čtenářem časopisu Reflex a to od prvního čísla. není to jenom Zelený Raul, Jiří X. Doležal a jeho veverka Huli, nebo třeba pravidelná Causa, které mě nutí každý týden zaplatit v trafice 30,– Kč za pořádnou porci inteligetního čtení. Jsou to také rozhovory se zajímavými a inteligetními lidmi. A pokud tyto osobnosti znám z vlastní zkušenosti je zážitek ještě více umocněný.

Tak se stalo i v čísle 38/2007, kde vyšel „velký rozhovor“ s Karlem Heřmanem, frontmanem skupiny Čankišou . Znám toho chlapíka už dlouho a něco jsem s ním před mnoha lety i zažil. I když to není první (a doufám, že ani poslední) rozhovor s ním jak v Reflexu , tak i jiných periodikách , tento rozhovor mě zaujal změnou, jakou Karel od dob, kdy jsme se ještě potkávali prošel.

Karel Heřman asi v roce 1984

K dobrému. Zůstal mu humor. Zmoudřel. Získal nadhled a také schopnost empatie. A dostal se do Českého filmového nebe . A znají ho i v Mongolsku .

Samozřejmě, mohl bych tady mohl přihodit drby o tom, jak dělal plavčíka na lodi jezdící po brněnské přehradě a jak ho vyhodili poté co zjistili, že neumí plavat… . Ale nebudu. Tedy skoro… .

Pokud by vás rozhovor s Petrem Dorůžkou a s názvem Svět za zrcadlem zajímal, vězte, že Reflex č.38/2007 je tento týden v prodeji a od 27.9.2007 bude k dispozici i v elektronickém archívu časopisu Reflex .