AD Blog

Je to mediální událost až třetí v pořadí, ale neměla by zapadnout v rámci oslav zlatých medailí z OH a vlakové tragédie u Studénky.

V pátek 8.8.2008 se rozhodla gruzinská vláda řešit vyhrocující se spor se vzbouřenou provincií – Jižní Osetií. Došlo totiž před tím k dělostřeleckému ostřelování gruzinských vesnic z území Jižní Osetie, přičemž mě není známo, zda to mají na svědomí místní separatistické bojůvky, nebo pravidelná ruská armáda, tam dislokovaná jako „mírová“ síla.

Gruzinská armáda tedy legitimně, na vlastním území, potlačovala narůstající rebélii. To se samozřejmě nelíbilo Rusku, takže jeho armáda zcela brutálně napadla suveréní sousední stát. Argumentace o ochraně k ruské národnosti hlásících se občanů mi připomíná, a to mi promiňte, rétoriku jistého Adolfa Hitlera o utlačovaných občanech sudet. Gruzinská armáda statečně dva dny vzdorovala náporu novodobých hunů, než byla nucena kapitulovat před drtivou přesilou.

Za této situace bych očekával prudkou a odmítavou reakci států EU a států sdružených v NATO. Namísto toho zaznívají hlasy typu: ještě, že jsme na jaře tu Gruzii do NATO nepřijali, to bychom ji museli nyní bránit. Odhlédnu-li od pravděpodného scénáře, kdy Gruzii v NATO by Rusi nepřepadli a zřejmě ani Gruzie by zbrkle neřešila problém v Jižní Osetii (jak se ukazuje i eskalující problém v Abcházii).

Z tohoto postoje EU a států v NATO je mi stydno, a chtěl bych se občanům Gruzie omluvit za zbabělost a defétismus „vyspělých západních demokracií“ jejichž pochybnou ctí je mi být občanem.

A těm co to ještě nedošlo, naše energetická závislost na Rusku může být fatální. Snahy zelených o bránění výstavby jaderných elektráren v Česku mě nezbývá hodnoti jinak, než téměř vlastizradu. A brdský radar – tisíckrát ano, postavit i kdyby to mělo vést vystěhování orla mořského a chřástla polního z celých Brd.

A ruský generál jako triumfální návštěva ČSSD v době podpisu smlouvy o radaru? No, volby se blíží přátelé a lidi nejsou zase tak blbý, jak si myslíte.