Věchýtek a 3D tisk

No, však víte, když pánbůh dopustí, tak i motyka spustí.

Takže Věchýtek podlehl všeobecné masírovce a objednal si stavebnici tiskárny Original Prusa i3 MK3.  Když dorazila poměrně kompaktní krabice s nápisy typu „Hrdě vyrobeno v České republice“ a tak, parkinsovský třes rukou ještě zesílil a nastaly pochyby, zda to Věchýtek vůbec dokáže dát dohromady.

Nicméně došlo ke stavbě. Podle návodu, který, až na jeden zákeřný moment, byl na návod ke stavebnici velmi návodný. Začátek byl easy, šroubovaly se dohromady velké kusy a zdálo se, že dílo pokračuje rychle od ruky a brzy bude hotovo.

začátek stavby

Když byly velké kusy umístěny na místo, pohonné řemeny podle možností vyšponovány, bylo nutno odejít na věčeři z důvodu sžíravého hladu. Stav věcí v dílně dokumentuje další obrázek.

Po večeři přišla na řadu tisková hlava a tady byl i ten avizovaný zádrhel. Totiž v návodu byl nakreslený a popsaný způsob připevnění  tiskového větráčku naplocho k hlavě. Sice Věchýtkovi zbyla jedna matka a šroub, ale ten na to vesele sral a šel spát.

Další pokračování bylo fakt funny, pominu-li zápas se zákony o neprostupnosti hmoty (pan Heisenberg a pan Pauli by se asi smáli) – ono se snažit nacpat strunu o průměru 3 mm do díry 2,5 mm je totiž docela sranda.  Ale pak i heat bed byl namontovaný (Parkinson, neParkinson) a toho se Věchýtek fakt děsil a přitom to bylo docela jednoduché.

Možná si všimnete, že tiskový větráček už nepřiléhá k tiskové hlavě, ale vysunutý dopředu. Návod se až v této části začal vyjadřovat k montáži té oranžové trysky dole na tiskové hlavě. A nastal ten zákeřný problém. Totiž v pytlíku s usměrňovačem vzduchu byla ještě taková plonkovní vzpěra.  Navíc ten oranžový usměrňovač vzduchu tam ani za boha nepasoval. Takže Věchýtek musel na ty internety a zjistit na co to tam je.  Po montáži vzpěry, uvolnění drátů z větráčku a přemontování větráčku, voila, všechno OK.

Konečná podoba je zde:

Když to zapnul a objevilo se, že je vše OK, Věchýtek zajásal.

Po seštelování sondy PINDA (fakt se to tak jmenuje), už nezbylo, než něco vytisknout.

a krabička na Arduino Mega následovala:

Co říci na závěr? Original Prusa i3 MK3 je magnific stroj. Jenom zjistit, co udělat, aby se nekroutil ABS plast.

Update:

Tisk zatím největšího „macka“ „Camera Tower“ pro plánovaný 3D scaner, tisk asi 13 hodin, 200um, materiál PET. Stav tak 2/3 tiskové doby:

Věchýtek přichází

Určité stádium, tedy spíše pocit dalšího neurčitého stádia mého života je příčinou existence tohoto blogu a bude pravděpodobně i příčinou postupně přibývajících textů v něm.

Už Jan Neruda se v padesáti prohlašoval důstojným kmetem. A tedy i já, minulé úterý v hospodě Bavax, Zlaté Moravce, Slovensko nařčený, že se stávám protivným dědkem, jsem pocítil nutnost se rozdělit s veřejností o své niterné pocity.

Ostatně být starý protivný dědek není zase tak špatné. Zapomenout na mladistvě naivní iluze o budování kariéry, nahánění samiček a moci být otevřeně upřímný (protivný) vůči všem, má v sobě docela dost sladkou porci adrenalinu, aby to uspokojilo i moje ego. Zvláště když, a to si musím přiznat, začínám trpět bambilionem nemocí a počet různých pilulek a jiných medikamentů už věru není limitně blízký k nule.

O to větší radost mi působí fakt, kdy můj druhý nejoblíbenější orgán  – mozek zatím nevykazuje příznaky nějakých zasraných disfunkcí a tak dokážu vytočit své kolegy někdy až k nepříčetnosti.

Dopředu avizuji, že moje příspěvky zde budou mít charakter ultimátních rad, hodnocení dění okolo mně a osobních výlevů. Kdo to nechce číst, ať to nečte.